conscience

Definice & význam

Conscience znamená svědomí – vnitřní schopnost rozlišovat, co člověk považuje za správné a nesprávné, a hodnotit podle toho své jednání.

Může označovat také morální zásady či přesvědčení konkrétního člověka. Například když někdo něco udělá „podle svého svědomí“, jedná v souladu se svým vlastním morálním úsudkem.

Nezaměňovat se slovem consciousness ↗, které znamená vědomí ve smyslu stavu bdělosti či uvědomování si okolí.

Gramatika & původ slova

Jde o podstatné jméno. Obvykle se používá jako nepočitatelné, ale může být i počitatelné, například ve významu svědomí či morálního postoje jednotlivých lidí: consciences ↗.

Slovo pochází přes starofrancouzštinu z latinského conscientia, tedy „vnitřní vědění“ či „vědomí“. Latinské slovo souvisí s con- („společně“) a scire („vědět“). V současné angličtině se však conscience běžně nerozkládá na samostatné významové části.

Synonyma & antonyma

Blízká synonyma:

• moral sense ↗ – morální cit či schopnost posoudit, co je správné; zdůrazňuje spíše tuto schopnost než svědomí jako vnitřní hlas.
• scruples ↗ – morální zábrany nebo pochybnosti, které člověka odrazují od určitého jednání.
• inner voice ↗ – obrazné označení vnitřního hlasu; může jít o svědomí, ale také obecně o intuici.

Přesné antonymum neexistuje. Jako protikladné výrazy lze použít:

• lack of conscience ↗ – nedostatek svědomí; přímý významový protiklad.
• unscrupulousness ↗ – bezohlednost či absence morálních zábran; označuje spíše způsob jednání.
• amorality ↗ – stav nebo postoj, při němž člověk nebere morální hlediska v úvahu.

Běžná spojení

• a clear conscience ↗ – čisté svědomí.
• a guilty conscience ↗ – špatné svědomí.
• have a clear conscience ↗ – mít čisté svědomí.
• a matter of conscience ↗ – otázka svědomí, záležitost osobního morálního přesvědčení.