verb

constrain

omezovat

To limit what someone or something can do.

Definice & význam

Constrain je sloveso, které znamená omezovat, svazovat nebo přinucovat. Používá se zejména v těchto významech:

Omezit něčí možnosti, svobodu nebo rozsah něčeho
Například nedostatek peněz může omezovat, co si člověk může dovolit.
Přinutit někoho jednat určitým způsobem, obvykle kvůli okolnostem nebo tlaku.
Často se užívá ve vazbě constrain someone to do something.
Omezit něco pravidly nebo podmínkami, například pohyb, výběr nebo proměnnou v matematice či technice.

Gramatika & původ slova

Jde o sloveso, zpravidla přechodné: následuje po něm předmět. Jeho tvary jsou constrain – constrained – constrained; průběhový tvar je constraining.

Slovo pochází přes starofrancouzštinu z latinského constringere, tedy „pevně svázat“ nebo „stáhnout“. S tím souvisí i dnešní význam omezení či nátlaku. Podstatné jméno je constraint , tedy „omezení“ nebo „svazující podmínka“.

Synonyma & antonyma

Synonyma se liší podle kontextu:

restrict – omezit; obecné a blízké synonymum.
limit – stanovit hranici nebo rozsah; často neutrálnější než constrain.
restrain – zadržet nebo zabránit v jednání; více zdůrazňuje kontrolu či fyzické zadržení.
compel – přinutit; zdůrazňuje nátlak, nikoli pouhé omezení možností.
force – donutit nebo vynutit; obvykle silnější a přímější než constrain.