disquiet

Význam

1) (noun) disquiet – neklid, znepokojení, rozrušení

• Stav psychické nepohody, kdy se člověk cítí nervózní, nejistý nebo znepokojený.
• Často se používá pro mírnější, ale trvalé zneklidnění (např. „a sense of disquiet“).

2) (verb) to disquiet – znepokojit, vyvést z klidu

• Způsobit někomu neklid, narušit jeho klid nebo ho znepokojit.

Části slova (word parts)

• dis-: předpona vyjadřující opak, negaci nebo narušení (např. disconnect, disapprove).
• quiet: „klidný / klid“.
• Doslova tedy něco jako „ne-klid“ / „narušení klidu“.

Anglická synonyma

Pro noun (disquiet):

• unease, anxiety, worry, concern, apprehension, restlessness, disturbance (v širším smyslu)

Pro verb (to disquiet):

• unsettle, disturb, trouble, worry, perturb, alarm (silnější)

Anglická antonyma

Pro noun:

• calm, ease, peace, tranquility, serenity, composure

Pro verb:

• calm, reassure, soothe, settle, comfort