music

Definice & Význam

Slovo music označuje:

1. Hudba jako umělecká forma: Organizované uspořádání zvuků, tónů a rytmů, které lidé vnímají jako esteticky příjemné nebo smysluplné. Jedná se o kombinaci vokálních nebo instrumentálních zvuků vyjadřujících emoce, příběhy nebo kulturní tradice.
2. Záznam nebo zápis hudby: V přeneseném významu se tento výraz používá pro notový zápis (partituru), tedy fyzické vyjádření hudební skladby na papíře.

Gramatika & Původ slova

• Gramatika: Podstatné jméno music je v angličtině nepočitatelné (uncountable noun). Nelze tedy říci "a music" nebo "musics", pokud nemluvíme o různých druzích hudby v akademickém nebo specifickém kontextu.
• Původ: Slovo pochází ze starofrancouzského výrazu musique, který vychází z latinského musica, což je odvozenina od řeckého mousikē (umění múz). V řecké mytologii byly múzy bohyněmi inspirujícími vědu a umění.

Synonyma & Antonyma

Synonyma:

• Melody ↗ – melodie, která je součástí hudby.
• Composition ↗ – hudební skladba jako celek.
• Harmony ↗ – harmonie, souzvuk tónů.
• Song ↗ – píseň, konkrétní hudební dílo se zpěvem.
• Tune ↗ – nápěv nebo melodie.

Antonyma:

• Silence ↗ – ticho, což je přímý opak hudby (absence zvuku).
• Noise ↗ – hluk, který je obvykle vnímán jako neuspořádaný nebo nepříjemný zvuk, na rozdíl od organizované hudby.