pinnacle

Pinnacle je anglické slovo, které znamená vrchol, nejvyšší bod nebo vrcholek. Používá se často v přeneseném významu pro označení nejvyššího stupně něčeho, například úspěchu nebo vývoje.

Význam

1. Fyzický význam: Vrchol hory, nejvyšší bod nějakého objektu (například skalní štít, věž apod.).
2. Přenesený význam: Nejvyšší úroveň nebo největší úspěch něčeho (například osoba může dosáhnout vrcholu své kariéry, což je její "pinnacle").

Složenina slova

• Slovo pochází z latinského "pinnaculum", což je zdrobnělina od "pinna" (křídlo nebo špička).

Synonyma

• summit (vrchol)
• apex (vrchol, špička)
• peak (vrchol)
• zenith (zenit, vrcholný bod)
• climax (vrcholná událost, vrchol)

Antonymy

• bottom (dno)
• base (základna)
• nadir (nejnižší bod, opak z hlediska významu pinnacle jako vrcholu)

Příklad použití ve větě

• "She reached the pinnacle of her career when she became CEO."
  (Dosáhla vrcholu své kariéry, když se stala výkonnou ředitelkou.)

Slovo pinnacle se tedy používá jak ve fyzickém smyslu pro popis nejvyššího bodu něčeho, tak v oblasti metaforického významu pro označení nejvyššího stupně určitého úspěchu nebo stavu.