rebuke

Rebuke znamená v češtině pokárání, napomenutí nebo výtku.

Význam slova:

• Rebuke je sloveso i podstatné jméno.
• Jako sloveso znamená ostře nebo výslovně někoho kritizovat, napomínat za špatné chování nebo chybu.
• Jako podstatné jméno označuje samotné to vyjádření kritiky nebo napomenutí.

Části slova:

• Slovo pochází z anglického to rebuke, které je složené ze slova re- (znovu, zpět) a buke (starší varianta slova „balk“ - zadrhnout, zastavit, ale etymologie je spíše z latiny a starých germánských jazyků).

Synonyma:

• criticism (kritika)
• reprimand (napomenutí)
• scold (vytýkat)
• reproach (vykání, výčitka)
• censure (odsouzení)

Antonymy:

• praise (chvála)
• approval (schválení)
• compliment (kompliment, pochvala)

Příklad použití:

• He rebuked the student for being late.
  (Ostře napomínal studenta za pozdní příchod.)
• She received a sharp rebuke from her boss.
  (Dostala ostré napomenutí od svého šéfa.)

Rebuke má tedy převážně negativní, kritický význam vztahující se k napomenutí nebo kritice chování.