verb

dire

říci · říct

C’est exprimer quelque chose avec des mots, souvent en parlant à quelqu’un.

Dire znamená především říkat, říci, povědět. Označuje sdělení něčeho slovy, ať už jde o informaci, názor, příkaz nebo odpověď.

Podle kontextu může znamenat také naznačovat či ukazovat: například cela ne dit rien de bon znamená „to nevěstí nic dobrého“.

Jde o nepravidelné sloveso 3. slovesné třídy. Jeho základní tvary jsou:

infinitiv: dire
příčestí minulé: dit
přítomný čas: je dis, tu dis, il/elle dit, nous disons, vous dites, ils/elles disent

Sloveso pochází z latinského dicere „říkat“. Zvratná podoba se dire může znamenat „říkat si“, ale také „být označován či považován za“.

Podstatné jméno le dire označuje výrok, vyjádření nebo způsob, jakým někdo něco říká; používá se spíše v knižním či odborném stylu.

Synonyma se liší podle významu a situace:

parler — mluvit; zdůrazňuje samotné mluvení, ne nutně konkrétní sdělení.
raconter — vyprávět, líčit událost nebo příběh.
affirmer — tvrdit či důrazně prohlašovat.
déclarer — prohlásit; často formálněji nebo veřejně.
annoncer — oznámit, obvykle novou informaci.
répondre — odpovědět; použije se tehdy, když jde o reakci na otázku či sdělení.