überraschen

Definice & význam

überraschen znamená překvapit — způsobit někomu překvapení tím, že se stane nebo objeví něco nečekaného.

• Překvapit někoho: Sie überraschte mich mit einem Geschenk. — Překvapila mě dárkem.
• Zaskočit nebo přistihnout někoho: Der Lehrer überraschte ihn beim Abschreiben. — Učitel ho přistihl při opisování.
• Udivit, ohromit: často se používá, když něco překoná očekávání: Das Ergebnis hat uns überrascht. — Výsledek nás překvapil.

Gramatika & původ slova

Jde o sloveso, které se obvykle pojí se 4. pádem: jemanden überraschen — někoho překvapit.

Je to neodlučitelně složené sloveso s předponou über-. V minulém příčestí se proto nepřidává ge-: überrascht. Perfektum se tvoří se slovesem haben: hat überrascht.

Slovo se skládá z předpony über- a základu rasch („rychlý, náhlý“). Jeho stavba souvisí s představou někoho náhle zaskočit.

Synonyma & antonyma

Synonyma:

• erstaunen ↗ — udivit; zdůrazňuje, že něco vyvolá údiv.
• verblüffen ↗ — ohromit či zaskočit; obvykle vyjadřuje silnější překvapení.
• überwältigen ↗ — ohromit nebo zaplavit emocemi; působí intenzivněji a nemusí znamenat jen překvapení.

Antonyma: Nejde o přesná slovníková antonyma, ale podle kontextu mohou stát v protikladu tato slovesa:

• vorhersehen ↗ — předvídat; co lze předvídat, obvykle tolik nepřekvapí.
• ankündigen ↗ — předem oznámit; tím se překvapení může zmírnit nebo odstranit.

Běžná spojení & kolokace

• jemanden mit etwas überraschen ↗ — někoho něčím překvapit
• jemanden unangenehm überraschen ↗ — nepříjemně někoho překvapit
• sich überraschen lassen ↗ — nechat se překvapit