der Bewohner, –

Bewohner znamená v němčině „obyvatel“ nebo „nájemník“. Používá se pro osobu, která bydlí nebo je trvale přítomna v určitém místě, například v domě, bytě, obci nebo zemi.

Význam slova bez předpony:

• Stamm (kmen)
• Wohnen (bydlet)
• Be- (německá předpona, která často vytváří podstatné jméno od slovesa, zde „bewohnen“ – obývat)

Podobná slova a rozdíly:

• Einwohner – obecný termín pro obyvatele města, regionu nebo země (na rozdíl od „Bewohner“, který často označuje obyvatele konkrétní budovy či bytu).
• Mieter – nájemník, tedy někdo, kdo bydlí v nájmu.
• Hausbewohner – obyvatel domu (specifikuje místo bydliště více než „Bewohner“ samotné).

Stručně, „Bewohner“ je zaměřeno přímo na osoby bydlící v konkrétním místě, zatímco „Einwohner“ označuje obyvatele širšího územního celku.