noun

der Bogen, ¨-

smyčec · oblouk · list

Ein gebogenes Stück, das eine runde oder gekrümmte Form hat. Es kann zum Beispiel ein Teil einer Konstruktion, ein Pfeil-Werkzeughalter oder ein gekrümmtes Blatt Papier sein.

Slovo: Bogen

Významy (bez předpon):

luk – ohnutý kus dřeva nebo kovu na střelbu šípů
křivka, oblouk – zakřivená linie, geometrický tvar
arch, oblouk – architektonický prvek
směr (v přeneseném smyslu) – například "der Bogen spannt sich" (napíná se oblouk), nebo v dalších spojeních označuje obloukový pohyb či směr.

Rozdíl vůči podobným slovům:

Pfeil znamená šíp, nástroj vystřelený z luku („Bogen“), tedy luk je zbraň a šíp je projektil.
Kurve je spíše obecný termín pro zakřivenou čáru (křivka), zatímco Bogen může znamenat specifický oblouk nebo architektonický prvek.
Bogen jako oblouk je pevnější tvar než obecná Kurve, často používaný v konstrukci a geometrii.