noun

die Fähigkeit, -en

schopnost

Es ist die Möglichkeit oder das Können einer Person, etwas zu tun oder zu lernen.

Fähigkeit znamená v němčině „schopnost“ nebo „dovednost“. Označuje vědomí, dovednost nebo kapacitu někoho něco udělat, tedy praktickou nebo intelektuální způsobilost.

Základní význam slova je schopnost ( něco vykonat).
Může jít o fyzickou, mentální nebo sociální schopnost.
Často se užívá k popisu osobních kvalit, přírodních talentů nebo nabytých dovedností.

Podobná slova:

Können – spíše praktická dovednost nebo možnost něco udělat.
Fertigkeit – technická či manuální dovednost.
Begabung – spíše dočasný talent nebo vloha.

Rozdíl:
„Fähigkeit“ je obecnější, zahrnuje jak vrozené talenty, tak naučené schopnosti, kdežto „Können“ akcentuje spíše praktické zvládnutí, a „Fertigkeit“ zaměření na konkrétní praktickou zručnost.