ihr (2. Person Plural)

Definice & Význam

Slovo ihr má v němčině tři základní funkce, které závisí na kontextu:

1. Osobní zájmeno (2. osoba množného čísla): Odpovídá českému „vy“. Používá se pro oslovení skupiny lidí, se kterými si tykáme (např. „Was macht ihr heute?“ – „Co dnes děláte?“).
2. Přivlastňovací zájmeno (3. osoba jednotného čísla ženského rodu): Odpovídá českému „její“. Používá se pro vyjádření vlastnictví osobou ženského rodu (např. „Das ist ihre Tasche.“ – „To je její taška“).
3. Zájmeno v dativu (3. osoba jednotného čísla ženského rodu): Odpovídá českému „jí“ (např. „Ich gebe ihr das Buch.“ – „Dávám jí tu knihu.“).

Gramatika & Původ slova

• Osobní zájmeno: Je to zájmeno pro 2. osobu množného čísla v nominativu. Vzniklo z pragermánských kořenů označujících skupinu osob.
• Přivlastňovací zájmeno: V tomto případě se tvar ihr může měnit podle rodu a pádu podstatného jména, ke kterému se váže (např. ihre pro ženský rod nebo množné číslo, ihrem v dativu).
• Původ: Všechny tvary vycházejí ze starohornoněmeckých zájmenných kořenů, které se vyvíjely společně s vývojem německé deklinace.

Synonyma & Antonyma

Synonyma:

• Pro význam „její“ (v přivlastňovacím smyslu): eigene ihr↗ (v určitém kontextu).
• Pro osobní zájmeno „vy“ neexistuje přímé jednoslovné synonymum, vyjadřuje se vždy kontextem věty.

Antonyma:

• K osobnímu zájmenu „ihr“ (vy) je antonymem (z hlediska mluvčího) ich ihr↗ (já) nebo wir ihr↗ (my).
• K přivlastňovacímu zájmenu „ihr“ (její) je antonymem sein ihr↗ (jeho).